Malý pozdrav a upozornění

Moji milí žáci,

bohužel to vypadá, že naše opětovné setkání bude o mnohem déle, než jsem doufala. Zatím Vám všem posílám hezký pozdrav, myslím na Vás a věřím, že děláte vše pro to, abyste v téhle naprosto neobvyklé a pro nás všechny zcela nové situaci pomáhali, kde to jde, a hlavně že na sobě budete pracovat. Je to výzva pro ty, kteří do školy chodí neradi a myslí, že to bez ní zvládnou sami. A je to pochopitelně výzva i pro ty, kteří si chtějí sami na sobě otestovat, jak na tom jsou. A tak kromě procvičování, které Vám pochopitelně budu nadále posílat, Vás všechny prosím, zdokonalujte se sami všemi způsoby. 

Čtěte, je jedno, jakou literaturu si vyberete, rozhodně tím pomůžete své čtenářské gramotnosti a obohatíte si svoji slovní zásobu. Navíc čtením se skvěle bojuje proti nudě, nepotřebujete baterky ani kredit, bystříte si mozek. Další věc, která mne napadla v souvislosti s tímto téměř válečným stavem je to, že byste si mohli vést deník, třeba po vzoru Anny Frankové (kdo její jméno nezná, tak o ní pro Vás připravuji článeček), teď si alespoň trochu můžete představit, jak se cítila ve svém úkrytu. Nicméně v době technologií se Vás izolace od vrstevníků netýká. Komunikujte spolu (na tomhle místě chci připomenou, že se mi někteří neozvali vůbec). 

Co se týče procvičování, nevadí, pokud něco nestihnete přesně do určeného data, hlavně, aby se ke mně výsledky nějak dostaly. (Mimochodem vedu si přehlednou tabulku o tom, kdo mi co poslal).  Dále bych Vám chtěla připomenout, že procvičování je na internetu mnoho, takže stačí hledat, nemusíte spoléhat pouze na to, co na blog pošlu já. 

A na závěr, ničeho se nebojte, jste mladí, život máte před sebou, věřím, že deváťáci se na své vysněné školy jistě dostanou, ať to se zkouškami dopadne jakkoli. A když něco nevyjde hned, podaří se to příště. 

Přeji Vám i Vašim rodičům hezký den. 

AD